Naše výrobky nelze považovat přímo za klasické
vizovické pečivo, ale za jeho mladší variantu. Základní
principy zpracování a přípravy těsta jsou stejné, rozdíl
je v používané technice modelování a ve vzorech.
Samozřejmě bez dávné tradice by nebylo ani
našich výrobků. A proto, máte-li zájem, podívejte
se s námi do historie vizovického pečiva.
Jak už sám název napovídá, jedná se o pečivo, které
pochází z malého městečka Vizovice nedaleko Zlína.
Tam v polovině minulého století působili pekaři
Lutonští, kteří jezdili po jarmarcích prodávat
perníky. Jejich syn, který se narodil v roce 1879
a byl rovněž pekařem, začal v době svého mládí
- tedy někdy na přelomu - péci figurky z nekynutého
těsta, kterému se později začalo říkat "vizovické pečivo".
Na poutích i jarmarcích mělo velký úspěch, zvířátka
i drobné figurky kupovali především chudší lidé
jako hračky pro děti a později jako ozdůbky na
vánoční stromek.
Původní vizovické pečivo zahrnovalo pouze 34
základních tvarů. Byly to vlastně symboly, které
představovaly určité vlastnosti tak, jak si jich
na Valašsku cenili, případně jaké uctívali.
Např. ryba byla symbolem mlčenlivosti, sluníčko
dárcem života, dě»átko znamenalo radost, žába
znakem čisté vody, kohout mužnosti atd.
Při původním zpracování se používalo pět
základních technik:
- krájení
- stříhání
- mašličkování
- vpichování
- obtisk
Těsto se dělalo z té nejhorší mouky, která
zbyla v pytlích nebo půdě, nebo» ta měla nejvíce
lepku. Pravé vizovické pečivo se dělá z jednoho
kilogramu obyčejné hladké mouky a čtyř decilitrů
vody. Je třeba vypracovat velmi tuhé těsto, ze kterého
se potom dobře tvaruje. Zpracované těsto dáme do vlhkého
hadříku a necháme šest hodin "odpočinout" v chladnu.
Je-li těsto hladké a jemné, je připraveno pro vaši
kreativitu.
Zpracováno dle publikace Marie Brahové (c)1996
|